Zdravotně sociální fakulta JU

Studentky 3. ročníku studijního programu Sociální práce Patricie Kyslíková a Aneta Beranová absolvovaly s vyučujícím PhDr. Salimem Muradem, Ph.D., 16. a 17. února dvoudenní exkurzi do Ostravy. Vyjely tam v rámci své studijní specializace Sociální práce s menšinami, imigranty a uprchlíky, která je zaměřena na problematiku práce s menšinami žijícími na území ČR, imigranty a uprchlíky. Zprávu o této cestě připravila studentka Patricie Kyslíková.

Pobyt začal přednáškou Kumara Vishwanathana, který s nimi diskutoval nad tématem nucené sterilizace romských žen. Kumar Vishwanathan je aktivista, pedagog a sociální pracovník indického původu, který se od roku 1997 v České republice, zejména na Ostravsku, věnuje romské menšině. „Usiluje o zlepšení jejího soužití s majoritní společností. V roce 2007 obdržel cenu Ashoka Fellow,“ upřesnil Salim Murad z Ústavu sociálních a speciálněpedagogických věd ZSF JU.

Poté se vydali společně s Renatou Gažiovou do Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Liščina.  „Místní dívčí sbor pod vedením  Věry Kanalošové, tančící tradiční romské tance, předvedl nejen ukázku tanců, ale dokonce i mě roztančil,“ vzpomíná Patricie Kyslíková. Pro místní děti si všichni tři připravili nejrůznější aktivity. „Bylo to moc hezké a autentické odpoledne. Zároveň  bylo skvělé vidět generaci mladých lidí z místní komunity, kteří se aktivně snaží o zlepšení situace– i navzdory tomu, že například jejich cesta za vzděláním není přes stále převládající stereotypy a předsudky jednoduchá,“zmínila Aneta Beranová.

Renata Gažiová je poté zavedla do Vesničky soužití, která představuje funkční model soužití romského a neromského obyvatelstva v Ostravě. Jedná se o sociálně aktivizační službu. Ve Vesničce soužití bydlí deset romských, deset neromských a deset smíšených rodin, celkem cca 135 osob. Studentky, pedagog a jejich doprovod tam diskutovali nad nelehkou situací, se kterou se vesnička potýká. Ještě smutnější bylo slyšet, s jakými narážkami a předsudky se lidé například na ulici nebo v MHD setkávají. Zároveň měli možnost dozvědět se mnoho informací o stipendiích pro romskou menšinu od Denisy Makové, která je po celé dva dny Ostravou provázela.

Druhý den navštívili oblast Dolních Vítkovic, kde se kriticky zamýšleli nad dopady průmyslové transformace a možnosti využití art-based metod v rámci sociální práce. „Celou naši zkušenost jsme mapovaly pomocí fotek, které si na dalších seminářích v rámci metody Photovoice zanalyzujeme. Programově nabitá dvoudenní cesta do Ostravy byla nesmírně zajímavá, obohacující, ale zároveň plná smutné reality. Velké díky patří našemu vyučujícímu doktoru Salimu Muradovi za zorganizování celého field tripu,“ shrnuly studentky.

Konference nazvaná „Možnosti a cesty sociální prevence, preventivní svět kolem nás“ přivedla ve čtvrtek 9. listopadu na naši fakultu 120 odborníků z celého Jihočeského kraje, kteří se zabývají problematikou prevence kriminality a rizikového chování. Jednalo se zejména o manažery prevence kriminality jednotlivých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, asistenty prevence kriminality, pracovníky městských a obecních policií, poskytovatele sociálních služeb a školní preventisty. Účastníci zaplnili největší přednáškový sál E, z něhož bylo dění přenášeno i do vedlejšího sálu F, kde přednášky poslouchali naši studenti sociálních programů a další zájemci.

Konference se konala pod záštitou náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje pro oblast sociálních věcí doc. Ing. Lucie Kozlové, Ph.D., a Mgr. Ivany Chloubové, Ph.D., a děkanky Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity, která akci zahájila. Program byl velmi pestrý, mezi osmi příspěvky byly i dva, které připravily kolegyně z Ústavu sociálních a speciálněpedagogických věd ZSF JU: Psychohygiena jako prostředek prevence sebepoškozování a suicidálního chování (doc. PhDr. Bc. Alena Hricová a Ph.D., Mgr. Klaudie Němečková) a Mentoringové programy jako prevence rizikového chování(Mgr. Bohdana Břízová, PhD.). Akci moderovala Mgr. Ingrid Baloun, Ph.D., z Ústavu sociálních a speciálněpedagogických věd ZSF JU. Takto zaměřené akce podle ní na naši fakultu patří a jsou jak významnou příležitostí pro naše vyučující, tak dalším zdrojem informací pro naše studenty sociálně zaměřených studijních programů. „Všude, kde sociální pracovníci působí, se prevence řeší – ať jsou to krizová, či nízkoprahová centra, nebo různé další sociální služby. Daná problematika má velkou návaznost na školství, takže je tady hodně metodiků prevence a výchovných poradců, protože se jedná o velmi aktuální téma na základních a středních školách. Všichni potřebují být v obraze, protože mnohdy se jedná o extrémní problémy řešené i ve spolupráci s policií,“ zhodnotila dr. Baloun. Užitečné a velmi aktuální informace přivezl například Dr. Adam Kulhánek, Ph.D., MBA, který promluvil o nových návykových látkách u dospívajících, jako je kratom, HHC a nikotinové sáčky, či nyní velmi diskutovaný energetický nápoj Prime.

V krátké době je to již druhá konference věnovaná otázkám prevence, kterou na naší fakultě uspořádal Jihočeský kraj: 18. a 19. 10. tyto naše přednáškové sály hostily Krajskou konferenci primární prevence rizikového chování Jihočeského kraje. Konference zaměřené na téma prevence, ať již kriminality, rizikového chování, nebo závislostí, pořádá Jihočeský kraj v průměru čtyřikrát ročně. „S vaší fakultou spolupracujeme pravidelně a vnímáme ji jako důležitého partnera. Prostřednictvím vzájemné spolupráce tak dochází k propojení teoretických znalostí s jejich praktickým využitím. Témata se snažíme přizpůsobit aktuálním požadavkům a celospolečenským problémům, jako např. rasismus, extremismus, prevence rizikového chování ve školách, osoby bez domova, zvládání konfliktní komunikace, nové trendy v oblasti užívání drog, dětské gangy, prevence v oblasti obchodování s lidmi a mnohé další,“ shrnula Mgr. Alena Schumann, vedoucí Oddělení sociálních služeb Odboru sociálních věcí Jihočeského kraje.

Dodala, že každá takto zaměřená konference je výjimečná, a to právě z důvodu rozmanitosti vybíraných a diskutovaných témat. „Pozitivně vnímáme také to, že se mohou, byť jen na několik hodin, společně setkat odborníci z oblasti prevence (primární, sekundární, terciální), vyměnit si své zkušenosti a příklady dobré praxe, navázat nové kontakty. Spolupráci expertů napříč různými obory vnímáme jako klíč k vytváření dobrých služeb pro veřejnost,“ uvedla. Již nyní přemýšlí s kolegy nad dalšími tématy, která aktuálně rezonují celou společností – patří k nim například aktuální trendy v kyberprevenci, rizika internetu a komunikačních technologií. „Budeme rádi, pokud i při těchto dalších plánovaných konferencích nám bude Zdravotně sociální fakulta JU partnerem,“ dodala Mgr. Alena Schumann.

Obdobně zhodnotil spolupráci s naší fakultou také krajský protidrogový koordinátor Mgr. Marek Nerud po skončení Krajské konference primární prevence rizikového chování Jihočeského kraje konané v polovině října. Tato konference byla dokonce dvoudenní a její součásti bylo i několik workshopů. Zúčastnilo se jí 140 odborníků z Jihočeského kraje i z Plzně, mezi nimiž byli školní metodici prevence, školní psychologové, sociální pedagogové, pracovníci pedagogicko psychologických poraden, ředitelé škol, pegagogové i pracovníci z neziskových organizací. „Oblast duševního zdraví je velmi široké téma a má mnoho souvislostí. Je prokazatelné, že psychické problémy u dětí i mládeže přibývají a bohužel narůstá i počet sebevražd," vyjmenoval Nerud, podle něhož je dobře, že se děti i rodiče už méně bojí o těchto tématech mluvit.

Pochvalu pro studentky třetího ročníku studijního programu Sociální práce (prezenční forma) Simonu Flekalovou a Michaelu Klímovou zaslala na fakultu Mgr. Pavla Kordíková z Odboru sociálních věcí českobudějovického magistrátu. Ocenila, že obě studentky od počátku své praxe projevovaly zájem o činnost tohoto odboru a mají dobrý přehled o možnosti využití služeb dalších organizací spolupracujících s OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí). „Studentky umí stanovit prioritní cíle a potřeby v různých situacích a jsou schopny přijmout vhodná opatření pro řešení situace klienta či rodiny. Mají schopnosti i předpoklady pro výkon profese sociálního pracovníka OSPOD. Musím přiznat, že i z naší strany je příjemné zjištění, že studentky oslovila naše profese. Bylo pro mě radostí jim plánovat praxi a dovedu si představit, že by obě v budoucnu mohly vstoupit do našich řad a posílit i oživit svým nadšením náš kolektiv,“ napsala paní Kordíková garantce odborné praxe Mgr. Bohdaně Břízové, Ph.D., z Ústavu sociálních a speciálněpedagogických věd ZSF JU. Pochválila studentky také za jejich aktivitu, komunikativnost a flexibilitu, takže ji velmi potěšilo, že dívky v budoucnu jeví zájem o práci v sociální oblasti.

Další pochvala, která na USV přišla, je pro studentky a studenty z 1.ZSP/P Valentýnu Matušovou, Nicol Rieglovou, Martina Velíška, dále z 2.ZSP/P Odbaatara Munkhbaatara a z 3.ZSP/P Jessicu Boufala. „Byli velmi snaživí, nadšení náplní práce v nemocnici a celkově s nimi byla výborná spolupráce. Dodatečně bych ještě ráda pochválila studentku Jessicu Boufala, která je velice empatická a do práce v pomáhajících profesích také skvěle zapadne," shrnula sociální pracovnice Nemocnice Český Krumlov Mgr. Jana Honsová, DiS.

Mimořádné téma otevřela veřejná debata na ZSF JU, která se konala 25. října a předcházelo jí promítání filmu MORE MIKO, diskuse s jeho režisérem, hlavním aktérem a dalšími odborníky. Film dal svým tématem o pomoci syrským sirotkům v uprchlických táborech v Řecku a rovněž nedávnou celospolečenskou debatou na toto téma vhodný podnět k diskusi v rámci univerzitního projektu „Veřejné debaty o aktuálních společenských a etických otázkách na ZSF JU". Na fakultu přijeli režisér oceňovaného dokumentárního filmu More Miko Robin Kvapil a také jeho hlavní hrdina, řidič kamiónu Jaroslav Miko. Pozvání organizátorů přijala a z pozice dlouholeté odbornice na vzdělávání Romů na akci promluvila také Yveta Kennety, Assistant Director for Student Life z New York University Prague.

Setkání zahájila děkanka ZSF JU Mgr. Ivana Chloubová, Ph.D., a proděkan pro akademické záležitosti Mgr. et Mgr. Ondřej Doskočil, Th.D., pak přivítal hosty i publikum, v němž nechyběli studentky a studenti zaměření sociální práci, kteří se zabývají migrací a menšinami. Dalšími účastníky byli zahraniční studentky a studenti oboru European Master in Migration and Intercultural Relations. Celý odpolední blok se tak uskutečnil v českém i anglickém jazyce.

„Na akci bylo důležité i to, že s pomocí Mgr. Petra Matuly ji zorganizovali sami studenti, zejména studentka třetího ročníku studijního programu Sociální práce Patricie Kyslíková, která celým večerem též provázela. Otázky v debatě směřovaly nejen k tématu samotného filmu, ale i k možnostem filmového dokumentu vstupovat do veřejné debaty a vůbec k umění, jako nástroji vyjádření a výhodám či nevýhodám různých uměleckých způsobů vyjádření. Otázek bylo tolik, že Režisér filmu Robin Kvapil shrnul slovy, že to byla suverénně nejdelší debata, kterou s filmem absolvovali,“zhodnotil PhDr. Salim Murad, PhD., z Ústavu sociálních a speciálněpedagogických věd ZSF JU.

Rozhovor bilancující uplynulý rok z pohledu politologa odvysílala 1. ledna 2024 českobudějovická stanice Českého rozhlasu v pořadu Dopolední host a je stále k poslechu v rozhlasovém archivu ZDE. Odborný asistent Ústavu sociálních a speciálněpedagogických věd PhDr. Salim Murad, PhD., si povídal s redaktorem Filipem Černým. Mimo jiné se vrátili i k loňskému jaru, kdy se funkce ujal nový prezident Petr Pavel. Rozhovor natočili začátkem prosince, další události během prosince v něm proto nejsou zmíněny.
 

Ve spolupráci s Probační a mediační službou České Budějovice uspořádala Zdravotně sociální fakulta JU ve středu 15. listopadu od 17 hodin besedu na téma Restorativní justice v otázkách, odpovědích a souvislostech na akademické půdě. Konala se u příležitosti Týdne restorativní justice, což je řetězec událostí napříč neziskovými organizacemi, někdy i vládními, s cílem tento koncept hlouběji představovat široké veřejnosti. Cílem je efektivně přiblížit skrze besedy, promítání, setkání odborníků, sdílení příkladů dobré praxe apod. benefity restorativní justice a její dopady na jednotlivce i společnost, a podpořit tím vizi komplexnější spravedlnosti.

Na organizaci celé akce měl významný podíl Ústav sociálních a speciálněpedagogických věd ZSF JU, který s probační a mediační služkou dlouhodobě spolupracuje a naši studenti se při svém studiu seznamují i s touto problematikou. Setkání, jehož součástí byly tři přednášky a pak finský dokument o rodinách obětí vraždy, moderoval redaktor publicistiky Českého rozhlasu České Budějovice Filip Černý. Proděkan pro akademické záležitosti Mgr. Ondřej Doskočil, Th.D., připomněl, že se tato akce konala v rámci univerzitního projektu „Veřejné debaty o aktuálních společenských a etických otázkách na ZSF JU". Cílem je naplňovat takzvanou třetí roli vysokých škol, které kromě výuky a vědecké činnosti přinášejí také podněty a významná témata, jimiž vstupují do veřejného prostoru s cílem být platnou součástí občanské společnosti. „Tyto problémy mají celospolečenský dopad a je velmi důležité o nich debatovat otevřeně,“ řekl a vyzval k diskusi publikum, v němž bylo hodně studentek a studentů sociálně zaměřených programů. Účastníky pozdravila rovněž děkanka ZSF JU Mgr. Ivana Chloubová, Ph.D.

Nejprve vystoupili tito hosté se svými příspěvky:

Mgr. Pavel Pokorný, probační úředník, Probační a mediační služba České Budějovice: Představení činnosti probačního úředníka v kontextu restorativní justice

Mgr. Kateřina Hyková, Ph.D., vedoucí programového centra, Probační a mediační služba České Budějovice: Resocializační programy pro mladistvé a dospělé pachatele v praxi středisek soudního Jihočeského kraje (programy jsou zaměřené na problematické oblasti v životě pachatelů s cílem podpořit jejich snahu o dosažení změny)

Mgr. Veronika Švehlová Bullová, vedoucí Probačního domu v Písku: Resocializační program Probační dům – první zkušenosti z projektu Zpátky do života (projekt se věnuje oblasti návratu odsouzených zpátky do společnosti)

Po přestávce následovalopromítání filmu Z očí do očí, což je finský dokument o rodinách obětí hledajících smíření tváří v tvář vrahovi. Do Českých Budějovic ho přivezla Mgr. Tereza Řeháková, ředitelka programů Institutu pro restorativní justici, z. s. Následovala diskuse o možnostech naplnění potřeb obětí, pachatelů a jejich blízkých prostřednictvím restorativních setkání ve věznicích i jinde.

Krajský vedoucí Probační a mediační služby České Budějovice Mgr. Martin Pilný byl s průběhem akce a jejím ohlasem spokojený. „Se Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity máme dlouhodobou spolupráci, studenti k nám chodí na odborné stáže, proto jsme vaši fakultu k této spolupráci oslovili. Týden restorativní justice se koná po celé České republice a v každém kraji je do něj zapojený partner, s nímž máme navázanou spolupráci v širší oblasti. Program jednotlivých debat jsme volili tak, aby byl co nejpestřejší. V jižních Čechách máme unikátní projekty, které v jiných krajích nejsou, proto jsme je představili. Vybírali jsme témata tak, aby byla zajímavá a nová,“ vysvětlil Mgr. Pilný. Probační dům v Písku je jediný v České republice a programová centra s daným zaměřením jsou zatím jen ve čtyřech krajích a v Praze.

Restorativní justice je konceptem, hnutím a moderní vizí trestněprávní politiky, která říká, že trestný čin primárně nenarušuje právní normy, ale způsobuje újmu a narušuje mezilidské vztahy. Restorativní justice je proces, jenž v maximální možné míře zapojuje všechny, kterých se daná činnost dotkla. Usiluje o maximální možnou míru uzdravení a obnovu trestným činem narušených vztahů a za tímto účelem účastníkům umožňuje společně identifikovat způsobené újmy a vzniklé potřeby a od nich se odvíjející povinnosti a závazky. Nalézání spravedlnosti z restorativního úhlu pohledu žádá, abychom změnili naši perspektivu řešení následků trestné činnosti a hledali taková řešení, která povedou k nahrazení způsobené újmy a reakci na skutečné potřeby obětí, motivují pachatele k převzetí odpovědnosti, a napomáhají tak obětem, pachatelům a dotčeným komunitám uzdravit jejich trestným činem zasažené životy.