Týden strávila na naší fakultě prof. dr. Borjana Miković z katedry sociální práce Fakulty politických věd Univerzity v Sarajevu, která zde rozvíjela spolupráci s kolegy z Ústavu sociálních a speciálněpedagogických věd ZSF JU, přednášela studentům a také navštívila fakultní klinická pracoviště Temperi a ARPIDA. Se studenty bakalářských programů Sociální práce a Zdravotně-sociální péče i magisterského programu Management sociální práce rozebírala systém sociální péče v Bosně a Hercegovině a zaměřila se hlavně na témata, kterým se věnuje především: právo osob se zdravotním postižením na právní způsobilost, ochrana dětí bez rodičovské péče či systém dávek pro rodiny s dětmi a jeho zakotvení v sociální legislativě Bosny a Hercegoviny.
S touto univerzitou začala ZSF JU spolupracovat už v roce 2019 díky projektu kreditové mobility v oblasti sociální práce určenému studentům i pedagogům. Loni se Bosna a Hercegovina stala přístupovou zemí Evropské unie a díky tomu se může zapojit do programu Erasmus, což přineslo nové možnosti stáží. Doc. PhDr. Adéla Mojžíšová, Ph.D., která prof. Miković u nás nyní provázela a na Univerzitě v Sarajevu už několikrát pobývala, míní, že pro naše studenty bude nová možnost poznat systém sociální péče v této zemi velmi obohacující. Pokud půjde vše podle plánu, první studenti ZSF JU by tam mohli vyjet na zkušenou už letos na podzim. Studenti i pedagogové z Bosny a Hercegoviny už naši fakultu několikrát navštívili.
Na Univerzitě v Sarajevu má vzdělávání v oboru Sociální práce dlouhou tradici a po absolventech je velká poptávka. Sociální práci tam lze studovat jak v bakalářské, tak v navazující magisterské formě – buď prezenčně, anebo kombinovaně. Sociální služby jsou v této zemi zejména kvůli ekonomické situaci rozvinuté velmi málo, takže existuje velký prostor pomoci jim tento systém vytvářet. To může být inspirace pro zajímavé bakalářské či diplomové práce našich studentů.
Dodnes v této zemi působí humanitární organizace Člověk v tísni, což svědčí o tom, že stále potřebuje podporu. Z hlediska sociálních věd je proto velmi podnětná, navíc kultura je tam z poloviny muslimská, což přináší také výjimečné poznatky. Velkou výhodou je tradice velmi dobrých vztahů s Československem už od dob první republiky, což se projevilo mj. i v rozvoji turismu. Pak během války v bývalé Jugoslávii v letech 1992–1995 měla velký význam mírová mise UNPROFOR: dosud tam lidé rádi vzpomínají na Václava Havla, Karla Schwarzenberga či současného prezidenta Petra Pavla, který v československém praporu působil a dokonce se podílel na záchraně více než 50 francouzských vojáků „Češi jsou v Bosně a Hercegovině oblíbení, což bude příjemná startovací pozice i pro naše studenty. Je to moc zajímavá země, úplně jiný svět, který stojí za to poznat,“ shrnuje doc. Mojžíšová. Navíc vzhledem k přibývající migraci, která je velkým tématem i v Bosně a Hercegovině, potřebují studenti sociálních oborů znát i zahraniční legislativu, protože je velmi pravděpodobné, že na úřadech se i s těmito cizinci budou setkávat.
